Model Hobby za pultem aneb malé prohry vystřídalo velké vítězství – 3. část

1.11.2013 KASAMA CZ  Žádné komentáře

Model Hobby za pultem aneb malé prohry vystřídalo velké vítězství – 3. část

Den druhý, pátek 11.10. 2013

V tomto díle opět special guest star: Michal Blahovec

Ráno jsem opatrně, aby to s ním neseklo, oznámila Baskervilovi, že si uděláme malou zastávku v autě odstaveném u Rudné. Myslím, že už si ale Baskervil pomalu zvykal, že s naší rodinou si něco začít, není zrovna ten nejlepší nápad. Naskládali jsme tedy co šlo do jednoho auta a vyrazili jsme ku Praze ve dvou, já a Baskervil. Žabáka s Juniorem jsme ponechali jejich osudu se servisem a půjčováním auta. Na Rudné jsme porušili několik dopravních předpisů a vyzvedli mobil. Sice nebyl tam, kde Žabák tvrdil, ale díky prozvánění jsme ho nakonec po zvuku našli zapadlý mezi středovým panelem a sedačkou. Pravděpodobně ho kupodivu v autě nenechal, ale normálně mu vypadl z kapsy. Na kruháči v Letňanech nám navigace opět nahlásila, že máme jet vlevo: “To víš, že jo!” vrčela jsem na ni.

První zádrhel nastal, při vjezdu do areálu. Opět se osvědčilo, moje známé: “S podstivostí dojdeš v Čechách akorát tak do Prčic.“ Šla jsem se na registraci vystavovatelů dotázat, zda mi vymění parkovací kartu, která byla na SPZ odstaveného auta. Slečna, kterou jsem zastihla byla vcelku ochotná mi parkovací lístek vyměnit, ale dorazivší mladík, který ne mě koukal jak na zloděje, prohlásil, že v žádném případě. Že to by mohl přijít každý. Ano mohl by přijít každý, protože tohle se může stát každému a bohužel s ochotou to v Čechách bývá hodně na hraně. Moc jsem tu logiku nepochopila, však by dostali zpět starý lístek. Takže nový parkovací lístek za šest stovek, ten starý si dám asi za rámeček, a hlodající červíček jestli jsme si tohle všechno nemohli ušetřit, kdybychom zůstali doma.

…. A šli jsme nanosit zboží do stánku

Vzhledem k tomu, že jsme museli eliminovat zboží, které jsme den před odvezli, a to tak, aby se ze dvou aut vešlo do jednoho, vezli jsme převážně vrtulníky. Krom nich jsme pobrali jen Edge, ostatní nebylo kam naložit. Doma zůstala i maketa od Robanu, která při včerejší rošádě mezi auty, došla trochu k úhoně. Dokonce jsem odpustila organizátorům i tu druhou parkovací kartu, protože tím, že večer nepovolili vjezd aut, donutili nás ve čtvrtek ponechat valnou část ve stánku, takže alespoň nějaké zboží tam bylo. Ze čtvrtka jsme se také poučili, že máme-li některé vrtulníky vzadu na horní polici, není to zrovna ideální, protože návštěvníci si je chtějí prohlédnout pěkně zblízka. Změnili jsme tedy vzhled stánku a všechny velké vrtulníky jsme naaranžovali na pult. Na policích pak zůstaly z vrtulníků jen T-Rex 500, 600 a 700 v F3C trupu. Podařilo se mi 500-ku naaranžovat tak, že vypadala pěkně akčně, byla jsem na sebe hrdá.

Dopoledne bylo hodně náročné, a protože jsme byli ve stánku jenom dva, moc jsme jej neopouštěli.

…..Zbytek konvoje dorazil kolem poledne

Blížilo se poledne a my s Baskervilem už hladoví a žízniví, když jsem zahlédla ohlášenou delegaci jak přichází pomalu zleva. Michal s Rudou a Pavlou tak dorazili chvilku před Žabákem a Juniorem. Baskervil využil Žabákova příchodu a vyrazil s celou naší delegací ;) na prohlídku výstavy, co viděl zajímavého, nafotil. Fotky si můžete prohlédnout zde. Vrátil se poměrně brzy, což mě překvapilo a povídám: “To už jsi tady? To jsi toho moc neviděl.” “Jak to, že neviděl,” povídá Baskervil, “modelařina je jen v této hale, vedle jsou hadry pro děti.” “Co?”, vyvalila jsem na něj oči a pomyslela si, no jo už má z toho vidiny, vedle přeci musí být hračky a nahlas povídám: “Jasně tam je Lego a tak.” “Žádný Lego, tam jsou hadry,” tvářil se ukřivděně Baskervil, jako že přeci pozná hadry.

A pak se vrátil Michal s Rudou, jako vždy se vzorně nakoupenými dárky pro manželky, z těch si vezměte pánové příklad ;) . Michal nám vylíčil jak při nákupu dárků málem zbořil stánek, protože mu při placení upadla dvacka do nějakého košíčku se sádrovými serepetičkami, Michal košíček zvedl aby ji vyndal, ale košíček se mu rozpadl v ruce a serepetičky se rozkutálely po pultě. Prodavačka ječela, že to Michal všechno zaplatí, protože serepetičky jsou umění a on je určitě zničil. Dopadlo to dobře, nic se nerozbilo, Michal zaplatil jen za to co si odnesl a vypadli s Rudou od rozvášněné prodavačky.

…Oblečení? Tam musí být hračky

Odpoledne jsem vzala nudícího se Juniora a odtáhla ho do vedlejší haly, přesvědčená, že tam jsou hračky. A byly tam …… hadry, to snad ne! Zmateně jsem pobíhala a táhla s sebou Juniora, kterému jsem slíbila, že se koukneme na Lego. Ale všude byly jen jen hadříky pro mimina, autosedačky, kočárky a prostě potřeby pro matky. Hala pak přecházela v počítačové hry, odkud jsem Bena radši odtáhla zpět mezi autosedačky, protože dodnes před ním úspěšně tajím hrací konzole (aspoň si to myslím, že o nich neví :) ), stačí že hraje hry na počítači a ipadu, nemusí ten zbytek času ještě trávit před televizí s herní konzolí. Zmatek! V tom mi došlo, že hala, kde stojíme bývala právě zaměřená na modelářství a že vedle je ještě další hala. Vyrazili jsme tedy do třetí haly a byly tam …. hračky. Můj syn nasál vůni stavebnic Lega a nabral směr. Uf, splnila jsem mateřskou povinnost, je to tady. Samozřejmě, stálo mě to sice krabici Lega Star Wars, ale Junior byl uspokojen a já taky :) .

Po zbytek odpoledne se už nic nedělo, takže mi Žabák mezi jednotlivými příchozími návštěvníky vylíčil, kam nám odtáhli auto a jaké auto mu půjčili, přičemž největší zádrhel byl v tom, že nechtěl půjčit sedan. Hurá! Takže jsme opět dvoumotorový a jedeme dál! Při odjezdu pak opět začalo pršet. Navigace nabrala stejný směr jako ve čtvrtek, takže už jsme trochu tušili kde jsme. Dorazili jsme domů po osmé a  všichni.

(pokračování příští týden, počítám, že když mě dneska Michal uškrtí tak to do té doby rozdejchám :D )

Autor: Lioness - Web
Tagy:  

Zanechte odpověď